Kráva mléko dává?

Mléčný průmysl je neuvěřitelně krutý, ale jeho realita zůstává často důmyslně skryta. Mnoho lidí si totiž myslí, že kráva mléko dává. Krávy jsou typickými savci, takže aby produkovaly mléko, musí mít tele. A aby bylo mléko pro nás, tele se jí musí vzít.

„V chovu dojnic je snahou narozené tele co nejdříve oddělit od matky, aby nedošlo k vzájemnému návyku, příjem mleziva byl pod kontrolou chovatele, tele se dostalo do čistého prostředí, na které si brzy po narození “nastaví” vlastní termoregulaci a mléko matky bylo v co největším množství využito k tržním účelům.“ (Chov zvířat, 2013: 57)

Vše se podřizuje zisku. Krávy mají neuvěřitelně silné mateřské instinkty, odebírání mláďat je pro ně i pro telata ohromně stresující. V přírodě by telata sála mateřské mléko osm měsíců a samice by s matkou zůstaly dokonce po celý život. Pro výrobu mléka se ale tele stává jen nechtěným vedlejším produktem a proto je jí násilně odebráno. Mladí býčci putují na jatka, zatímco samičky s potenciálem dobré dojnice čeká (ne)dlouhý bolestivý život.

Ne všechna telata odebrání od matky přežijí. „Za uspokojivé lze považovat podíl uhynulých telat 3 – 5 % a celkové ztráty, tj. včetně mrtvě narozených telat do 10 %. Průměrné výsledky jsou u nás ale významně horší (kolem 14 %).“ (Chov zvířat, 2013: 57)

Přeživší telata jsou od počátku dopována živinami, jelikož v tak útlém věku je oddělení od matky velmi rizikové. Přirozeně by pila i 16x denně, bohužel, v krutém průmyslu je jim umožněno krmení pouze 2x denně a o tom, že mají většinou potravu umístěnou v misce, zatímco u matky by sála, znamená, že jejich sací reflex je silně neuspokojen.

Ani oplozování není v chovech mléčného průmyslu tak přirozené, jak by se mohlo zdát. Semeno se odebere býkům a samotné oplozování má pak zcela v rukou technik – takzvaný inseminátor. A sousloví “v rukou” je více než doslovné. Inseminátor vloží ruku až po loket krávě do konečníku, aby při inseminaci mohl masírovat dělohu. Samotná inseminace probíhá pipetou přímo do děložního krčku.

Masný průmysl

Krávy by se normálně dožívaly více než 20 let. Neustálý koloběh oplodňování, porodů a odběrů telat je ale natolik vyčerpá, že dojivost začne klesat. Takže po třech až pěti letech míří na jatka, protože masný průmysl je ještě dokáže využít. Z vysloužilých kravích matek se pak po životě plném stresu stane s největší pravděpodobností kus masa v regálu nebo hamburger.

Pro mléčný průmysl se nehodí ani býčci, takže ti míří buď na výkrm, nebo také na jatka. Ve věku 3-4 týdnů dochází k tzv. odrohování, jež je velmi bolestivou záležitostí. Kastrace ve věku 8-10 týdnů života kastračními kleštěmi způsobem rozdrcení chámovodu má poté údajně zkvalitnit maso.

Existují také masné chovy skotu, jejichž cílem je křížit rychlerostoucí plemena s velkým podílem svaloviny. Tato plemena mají mnohdy možnost podívat se i na pastviny. Bohužel ani zde nelze mluvit o nějakém ideálu. Zvířata jsou zde geneticky šlechtěná, aby za co nejkratší dobu života nabrala co nejvíce svalové hmoty, aby zisk z jejich porážky byl co největší.

Závěrem

Každý děláme pravidelně volbu, jestli se budeme podílet na tomto utrpení. Možná že právě tyto informace pro Vás mohou být odrazovým můstkem k soucitnějšímu stravování. Vykročte správným směrem, každá změna se počítá! Inspiraci a řadu tipů najdete na www.menemasa.cz a v sekci Co jíst