Aktuálně volná pozice:

Už to asi začíná být trochu otravné. Proč pořád někoho hledáme? Každou chvíli tu máme nějaký nový inzerát na pracovní pozici. Nebo na tu samou, kterou se nám nepodařilo obsadit. To se k nám nikdo nehlásí? Nebo se u nás nedá vydržet a každý hned uteče? Věřte, že tomu tak není. Ale chápu, že takové otázky mohou vyvstávat, a právě proto jsem se rozhodl napsat tento příspěvek.

Proč placené pozice?

Nejprve bych rád vysvětlil, proč vlastně potřebujeme lidi na placené pozice. Copak jsme nějaká obchodní korporace? Nebylo by lepší pracovat pro zvířata „nezištně“? Ano, plně dobrovolnická organizace má svoje neopakovatelné kouzlo. I my jsme takto před čtyřmi lety začínali. OBRAZ vznikl v roce 2015 na zelené louce, jen s minimem prostředků a na nějaké placené pozice tehdy nebylo ani pomyšlení. Já sám jsem si po škole cíleně našel práci v IT na poloviční úvazek, abych mohl zbytek času věnovat OBRAZu dobrovolnicky. A takto jsem vydržel až do úspěšného zakončení kampaně za zákaz kožešinových farem.

Mohu tedy hovořit z vlastní zkušenosti. I v dobách, kdy jsme byli 100% dobrovolnická organizace, jsme dokázali produkovat skvělé věci. Ale přinášelo to dva základní problémy. Za prvé, čas. To, co bychom dnes dokázali vytvořit za 2 týdny, nám tehdy trvalo 3 měsíce. U některých druhů aktivit to tolik nevadí, ale asi tušíte, že třeba poslanci budou těžko s hlasováním čekat na to, až my zvládneme dobrovolnicky zpracovat kampaňový web a video. Tím druhým problémem je udržitelnost. Lidé, kterým záleží na ochraně zvířat, se krátkodobě dokáží namotivovat k neuvěřitelným výkonům o večerech, víkendech, nocích, dovolených. Ale u většiny z nich dříve či později přijde bod zlomu, kdy si uvědomí, že takový nápor již ve svém životě dále nezvládají. A odpadnou.

A teď si vezměte, že na druhé straně stojí byznys zvaný „živočišná výroba“, ve kterém se ročně protočí miliardy korun a kterému se vyplatí nasypat velké finanční prostředky do profesionálních lobbistů a marketérů, kteří budou 40 hodin týdně přesvědčovat politiky i veřejnost o tom, že slepicím i dalším zvířatům je nejlépe v klecích a že jejich zákaz by zničil českou ekonomiku. A pochopíte, že jedinou cestou, jak tuto sílu vyvážit je stavět i na straně ochrany zvířat stabilní tým profesionálů, který se své práci bude moci věnovat naplno v rámci své pracovní doby.

Zase další inzerát?

A tím se dostávám k prvnímu důvodu, proč tedy pořád někoho hledáme. Prostě se rozrůstáme. Před dvěma lety jsme měli jen 3 zaměstnance na částečný úvazek, teď máme 7 zaměstnanců na plný úvazek a dalších 8 na částečný. Ten rychlý nárůst mě občas trochu děsí. Ale na druhou stranu dává perfektní smysl – před dvěma lety jsme čelili kožešinovým farmám s 20 tisíci zvířat, teď bojujeme za více než 4 miliony slepic.  I to je přece velký rozdíl, který si zaslouží nějakou posilu. A kromě toho máme teď ještě pár dalších projektů, zejména projekt Rostlinně!, na kterém aktuálně pracují dva naši zaměstnanci.

To ale není vše. Najít toho správného člověka není vždy úplně snadné, a proto jsme už několikrát museli výběrové řízení opakovat nebo jej prodlužovat. Proč? V první řadě v tom rozhodně nejsme sami. Již delší dobu se mluví o tom, že je nízká nezaměstnanost a málo lidí na pracovním trhu, takže s hledáním vhodného kandidáta na pracovní pozici dnes zápasí kdekdo. Pak jsou tu mzdové podmínky – troufám si tvrdit, že nabízíme slušný neziskový standard (a chceme mzdy do budoucna navyšovat), ale s komerčním sektorem se to při náročnosti našich pozic samozřejmě srovnávat nedá.

Především si ale na výběru každého nového člověka dáváme velmi důkladně záležet. Výběrová řízení máme zásadně vícekolová, dáváme kandidátům poměrně náročné úkoly a testujeme u nich jak schopnosti (které jsou pro naše pozice většinou hodně specifické), tak motivaci a odhodlání a v neposlední řadě i tzv. cultural match, tedy jak daný kandidát lidsky zapadne do našeho týmu (protože vztahy na pracovišti a soudržnost týmu jsou pro nás mimořádně důležité faktory). Máme poměrně vysoké nároky a raději výběrové řízení zopakujeme, než si budeme jisti, že jsme našli toho správného člověka.

Když to tedy vše shrnu – rozrůstáme se, je málo lidí na pracovním trhu, při vší snaze prostě nabízíme méně peněz než v komerční sféře a navíc máme vysoké nároky – je celkem pochopitelné, že jsme tak trochu „odsouzeni k hledání“. Přesto nám to za to stojí a náš skvělý tým, který jsme díky tomu dali dohromady, je toho důkazem.

A jen tak mimochodem – ne, opravdu od nás lidé neutíkají. Naopak, fluktuace je u nás výrazně nižší, než jak o tom běžně slýchám jak z neziskového, tak z byznysového prostředí. Ze zaměstnanců na plný úvazek od nás za celou historii odešel jen jeden jediný, a to výhradně z finančních důvodů. Práce u nás je prostě skvělá, a kdo to jednou zažije, jinam už nechce. 🙂

Podpořte nás v hledání

Efektivní boj za zvířata vyžaduje především práci – tvrdou, každodenní, kvalitní a profesionální práci. A k tomu je třeba nalézt lidi, kteří tuto práci dokáží dlouhodobě a stabilně odvádět. To, jestli takového člověka včas najdeme, může být tím klíčovým momentem, který rozhodne o výsledku kampaně. Jen si představte, jak obrovský rozdíl může udělat jeden mimořádně dobrý výkon v široce sledované televizní debatě – ve srovnání s jedním totálním trapasem. Právě proto nemůžeme z nároků na lidi, kteří budou bojovat za zvířata, jen tak slevit.

Hledání toho správného člověka je proto jedním z nejdůležitějších prostředků, jak dosáhnout ve výsledku skutečné změny pro zvířata. Proto chci poprosit o shovívavost ke smršti inzerátů, které budou dále přicházet, a zároveň o pomoc s jejich šířením všude, kde je to možné a vhodné.

Zvířata tuto Vaši pomoc potřebují!