Brněnská skupina Obránců zvířat se letos rozhodla zaměřit na osvětu k tématu krmení ptáků. Jedná o vzniku informačních cedulí, které budou kolem vodních ploch v Brně a okolí ukazovat kolemjdoucím, čím je, a čím naopak není vhodné krmit vodní ptáky. Dále se pak chystá nenucenou formou ukázat, čím krmit ptáčky našim nejmenším. Má připravený vzdělávací program, se kterým oslovuje brněnské školky. Mimo to můžete skupinu přes léto potkat na několika veřejných akcích a festivalech, kde budou „ptačí osvětu“ šířit. A nejen to. Svým příznivcům řeknou i o svých dalších aktivitách a o možnostech zapojení do Obránců zvířat.
Víte, čím krmit vodní ptactvo?
Jdete podél řeky, jezera, rybníka a vidíte maminky s kočárky, babičky s vnoučaty nebo nějakou partu kamarádů, jak házejí labutím a kachnám pečivo. Docela normální situace, že? Normálně se tohle ale dít nemá a opravdu jen málo lidí ví proč.
Víte, že pečivem by se ptáci vůbec krmit neměli?
Proč ne pečivo?
Pečivo má poměrně vysokou energetickou hodnotu, ale velmi nízkou nutriční hodnotu, což způsobí, že labutě nebo kachny sice mají pocit plného žaludku, ve skutečnosti jsou ale pod svým normálním kalorickým příjmem a hubnou. Zasycenost je zároveň odrazuje od hledání jakékoliv jiné potravy. Kdybyste vy měli plný žaludek, hledali byste něco dalšího? Pravděpodobně ne.
Pečivo nemá ani dostatek živin, které živočichové potřebují. Neobsahuje dostatek minerálů, vitamínů a dalších potřebných složek, které se normálně v jejich potravě vyskytují.
Nejvíce riziková skupina jsou mláďata, která potřebují pro svůj vývoj správnou výživu. Dokrmování pečivem u nich může způsobit například andělská křídla, což je deformace kostí, která znemožňuje létání. Krmená mláďata sice rychle rostou, ale jsou vlastně podvyživená, protože jejich strava neobsahuje dostatečné kalorie a vitamíny, které jsou potřebné k jejich vývinu. Jsou tady ale samozřejmě i další vývojové poruchy, které je poznamenají na celý jejich život. Často se tito deformovaní jedinci stávají kořistí jiných predátorů, protože nejsou schopni se o sebe postarat.
Dále mohou trpět obezitou, což je problém hlavně u městských kachen. Kachny často nevědí, kdy mají dost, a tak neustále jedí pečivo (nebo jiné potraviny), které jim házíte, a to následně způsobuje obezitu, omezenost v létání a ztrátu schopnosti nalézt si vlastní potravu.
Dalším problémem pečiva je znečišťování vod. Větší množství, které ptáci nesní, se rozmočí a znečistí vodu, ve které se přemnoží bakterie, řasy nebo sinice. Krmte je proto jen takovým množstvím, které opravdu zvládnou sníst.
Kdy krmit?
Další otázkou, která bývá problematická, je kdy tedy krmit?
Ptáci si bez problému zvládají najít potravu v jarních a letních měsících, takže tehdy není nutné je nějak masivně přikrmovat. Správně by se jim mělo dávat něco navíc nejlépe na podzim, kdy si dělají tukové zásoby, a v zimě, zejména v silných mrazech. V tu dobu dokrmení jistě ocení labutě, kachny i jakýkoliv jiný druh vodního ptactva.
V zimě by se mělo nejvíc dokrmovat v silných mrazech. Obecně se udává, že dokrmování by mělo probíhat od začátku listopadu do začátku března. Potom jsou ptáci schopni najít si svoji potravu sami.
Čím krmit?
Potraviny, kterými budete krmit, by měly být hlavně neochucené. Rozhodně by to neměly být zbytky z vaší kuchyně, neměly by být staré, zkažené ani plesnivé.
Hlavní surovinou může být například kukuřice, hrách, rýže, obiloviny (oves, pšenice), rýže. Můžete použít i zeleninové odřezky, hlávkový nebo i jiný salát. Také se dají sehnat speciální granule pro vrubozobé ptáky.
Pamatujte, že by to měly být suroviny, které jsou v základním stavu! Neměly by proto být ničím kořeněné ani připravované na lidský způsob konzumace. Nejde o to, že byste se nemuseli trefit labuti do chuti (třeba solí méně než vy), ale hlavně by to ublížilo jejímu nervovému systému.
Samozřejmě nejde jen o to, jakými potravinami je krmíte, ale i o to, jak velkými porcemi. Nic se nesmí přehánět, tak dávejte pozor i na to, kolik jim toho dáváte. Je třeba počítat s tím, že pravděpodobně nejste ani první, ani poslední, kdo kachny a labutě ten den krmí.
Běžné potraviny vodních ptáků:
A co tedy vodní ptáci běžně jedí?
Labuť velká – hlavně rostlinná strava, výhonky, vodní rostliny, korýši a mlži.
Kachny – z větší části rostlinná strava, s blížící se zimou více zapojují i žáby, malé rybky apod. Hledají potravu jak na souši, tak ve vodě.
Pokud někde uvidíte někoho, jak krmí vodní ptáky (hlavně mláďata) pečivem, zkuste mu vysvětlit, proč by to neměl dělat. Tento zvyk je v nás zakořeněný už od našeho dětství a spousta lidí si ani neuvědomuje, že dělá něco špatně.
Autorka: Eliška Horáčková
